Že je BIO drahé? Ne. To jen klasické zemědělství nehraje fér

Že je BIO drahé? Ne. To jen klasické zemědělství nehraje fér

Za zničenou půdu a špinavý vzduch platíme všichni. Jaké jsou externality klasického zemědělství? 

"BIO je pro mě příliš drahé," není neobvyklé slyšet s povzdechnutím nad krásně šišatou mrkvičkou nebo mini rajčaty z BIO produkce. Mastí si BIO farmáři kapsu a nebo je všechno trochu jinak?

Co třeba, že klasické zemědělství nehraje fér? Zisky jdou do kapsy jedněm, ale o náklady, respektive lépe řečeno externality se pak dělíme všichni. Nízkou cenu klasické produkce dotujeme jinde v podobě daní. Nová studie týmu vědců z Univerzity v  Augsburgu (česky Aušpurk) to potvrdila.

Kdo zaplatí za odvoz kelímků? A kdo za čistý vzduchu? 

Těmito externalitami je např. znečištěný vzduch, zničená půda, špatné hospodaření s vodou, odsávání energií, a z toho plynoucí další externality v podobě změn klimatu, mizení živočišných a rostlinných druhů atd... - všichni tento řetězec již známe. A v tento okamžik přichází na řadu napravování stavu, který se napravuje - jak jinak - z našich daní. Nedobrovolně a většinou i nevědomě, protože o tomto tématu se zatím pořádně nemluví a tak je těžké pro běžného spotřebitele si celý tento řetězec uvědomit.

Zkrátka: sice platíme "nízké" částky za konvenční produkci, ale doplácíme si je ještě nenápadně na daních. A pak už ta "nízká" cena tak nízká nevypadá.

Představte si to asi tak, že byste na městském pozemku uspořádali mejdan, vybrali vstupné, něco málo dali za nájem a zbytek si nechali. Po mejdanu byste opustili zdevastovaný pozemek zaházený kelímky. O úklid byste se nestarali, ono by to za vás nejspíš nakonec zatáhlo město (tedy my všichni). 

Takhle nějak se chová dnešní zemědělství.

O odvoz kelímků, ať se někdo postará

Výzkumný tým vědců na Univerzitě v Aušpurku si posvítil právě na tento problém a pokusil se jej uchopit čísly. Výsledek překvapil i je. 

Na úvod je třeba dodat jedno upřesnění. Zemědělství a zemědělská politika jsou natolik komplikované disciplíny, že není v silách tohoto článku a dokonce ani univerzitního výkumného týmu v Německu, abychom pokryli všechny jeho parametry. Především dotační politika a místní zájmy jednotlivých výrobců, podpora státu a vývoj trendů dokážou s čísly různé věci. 

Jaká je skutečná cena za jídlo

Dá se tedy alespoň zhruba vypočítat, kolik ve skutečnosti platíme za kilo jablek s jeho všemi vedlejšími externalitami? Externalit by se dalo napočítat skoro nekonečně, protože vše souvisí se vším. Ale tuto filozofickou otázku ponechal aušpurský tým stranou a zaměřil se na jednoznačné a nenapadnutelné faktory. Byly to: spotřeba dusíku, produkce skleníkových plynů a spotřeba energie.

K čemu badatelé došli? Abychom vás déle nenapínali, tak klasické zemědělství a chov dobytka si nevedly vůbec dobře. 

Pokud by se započítaly náklady na tyto tři výše zmíněné externality (jenom), pak:

  • Cena za konvenční masnou produkci by musela být třikrát dražší (zvýšení o 196 %). Na druhou stranu výrobky z BIO produkce by byly pouze méně než dvakrát tak dražší (zvýšení o 82 %).  
  • Konvenční mléko by se zdražilo dvakrát, BIO mléko pouze o 35 %. 
  • Konvenční rostlinné produkty by cenově narostly o 28 %, zatímco BIO produkty pouze o 6 %. 

 

Je jednoznačné, že BIO produkce si vede ve všech směrech daleko lépe. 

A to je všechno? ANEB jako dlouho "roste" 1 cm ornice

Není. Tohle je teprve začátek. Výsledky studie lze interpretovat i tak, že ještě byla ke konvenčnímu zemědělství velice "shovívavá". Jak sami vědci upozorňují, nezaobírali se dalšími kolaterálními škodami, jako je úbytek druhů, konkrétně třeba důležitých včel, nebo problematikou vody, která nás začíná pálit čím dál více - a programy na "návrat vody do krajiny" si budeme platit my všichni z našich daní. Kdo odtud tu vodu vyhnal? Kdo svým nešetrným zacházením, zdusáváním půdy těžkou technikou, scelováním polí, vysekáváním remízků, ničením polních cest a strouh naši krajinu zabil, takže voda se nevsakuje, ale odtéká? A když odtéká, tak s sebou bohužel bere tu cennou půdu a vzniká eroze, jedna z dalších hlavních příčin degradace půd. Věděli jste, že 1 cm ornice se tvoří 125 až 400 let? Vytvoření celého půdního profilu pak trvá tisíce let. 

Těžkou technikou zdusaná zem nerodí přirozeně, používá se hlavně jako

A co třeba takové znečištění hnojivy? Jeden příklad za všechny. V Česku se aktuálně hojně diskutuje řepka. Pěstujeme jí příliš, procentuálně daleko nejvíce z celé EU. Řepka sama o sobě je v tom nevinně, dokonce dokáže být v lecčems například díky svým kořenům užitečná. Problém tkví opět v tom, jak se toho lidstvo, respektive obchodní zájmy určitých skupin, chopí. Co dělá z řepky aktuálně probém, je, že vyžaduje příliš mnoho chemie. A ta - mj. - proniká do podzemních vod, jak nedávno zjistil Český hydrometeorologický ústav (celá reportáž pořadu 168 hodin o řepce zde, o vodě od 3. minuty). Tam se drží desítky let. Kdo zaplatí toto? Kdo zaplatí čištění (které zatím pořádně neumíme), kdo zaplatí náklady na zdravotní péči za pití špatné vody, kdo zaplatí sníženou kvalitu života? Toto se opravdu týká nás všech.  

A co třeba taková kolaterální škoda, jako zničení estetiky krajiny? Její paměť? Krása? To, že - alespoň pro mnohé z nás - v krajině sídlí naše duše?

Externality konvenčního zemědělství platíme všichni, třeba v podobě ztráty duše krajiny

proč bio vyhrává

Proč je BIO v tomto směru vítězem? Odpověď je zřejmá: "Péče o půdu přírodě blízkým způsobem, jako je např. zákaz používání dusíkatých hnojiv během produkce či minimalizace průmyslově vyráběného koncentrovaného krmiva pro dobytek, vedou k nižším externím nákladům," píši autoři studie.

Závěr studie je jednoznačný: kdyby konvenční zemědělství a masná produkce započítávaly do ceny všechny skutečné náklady a externality (aka uklízení kelímků), ceny za produkty by se musely radikálně zvýšit. Do té doby budeme svědky ničení naší krajiny a ještě za ni budeme nedobrovolně platit. V Lifefoodu věříme, že šetrné hospodaření v souladu s přírodou je možné a proto po celou dobu své existence odebíráme zásadně BIO produkci, abychom pro vás mohli dělat ty nejlepší výrobky. Naší a tím pádem i vaší hodnou externalitou tady je, že nepřímo tím podporujete to dobré, ty, kteří mají snahu dělat věci lépe a nejde jim pouze o generování zisku.  Vědí, že po nás přijdou další generace. 

BIO je lepší pro nás všechny


Zdroj:

Studie vědců Univerzity v Aušpurku

Časopis Vesmír 

Pořad 168 hodin (první reportáž o řepce)

Mohlo by vás zajímat

  • 5 tipů, jak skvěle začít nový den
    Inspirace

    5 tipů, jak skvěle začít nový den

    Dneska vstávám jinak. Ranní rituály vás dokáží nastartovat.

    Více >
  • Projekt Slušná firma: Pojďme měnit svět společně
    Inspirace

    Projekt Slušná firma: Pojďme měnit svět společně

    Lifefood patří do komunity Slušných firem. Co to znamená?

    Více >
  • Kamarády nejíme? Veganství z pohledu etiky
    Inspirace

    Kamarády nejíme? Veganství z pohledu etiky

    Nebo jíme? A nebo jen některé?

    Více >
  • 5 důvodů proč vyzkoušet raw food
    Inspirace

    5 důvodů proč vyzkoušet raw food

    Živá strava je čiré potěšení. A jaro je skvělý čas, kdy začít.

    Více >