Jíst BIO. Proč je to lepší?

Jíst BIO. Proč je to lepší?

Chemie má dopad na naše těla, ať chceme nebo ne.

Není žádným tajemstvím, že většinová produkce v supermarketech se vyrábí - nelze snad už ani používat slovo "pěstuje" - konvenčním způsobem, což dnes znamená za použití vydatného koktejlu chemie. Pesticidy, herbicidy, hnojiva, to jsou novodobí pomocníci dnešních zemědělců. Zdá se, že jinak to ani nejde. Faktem však je, že chemický koktejl negativně ovlivňuje lidský organismus. Je tedy dobré vědět, co se děje a proč, aby si člověk mohl sám vybrat, jestli mu ušetřené peníze za to stojí. (To, že ušetřené zas až tolik nejsou, vezmeme-li v úvahu následné výdaje za doktory, péči o zhoršené zdraví a celkovou zhoršenou kvalitu života, není nutné zmiňovat. A nejsou ušetřené dokonce ani v celospolečenské rovině, protože externality konvenční výroby platíme v podobě degradace půdy, znečištěného vzduchu, úbytku biodiverzity apod., všichni.)

Proč je v našem jídle chemie?

Evropské regulace definují pesticidy jako látky, které se používají buď na ochranu rostlin proti škodlivým organismům tak, že je zabijí nebo jinak rostlinu před nimi ochrání, že zvýší jejich schopnost se bránit samy a nebo tak, že zabíjejí kompetitivní organismy, jako jsou třeba plevely.

Abychom úplně nehanili dnešní dobu, v každém období byla samozřejmě snaha rostlinám pomáhat v růstu. Tak i používání pesticidů má svou dlouhou a zajímavou historii. První doložený případ je ze Sumeru, kdy před 4500 lety používali na polích sirné sloučeniny proti hmyzu a roztočům. V Číne zase před 3200 lety používali rtuť a sloučeniny arsenu proti vším (1).

Rozmach chemie však nastal hlavně po druhé světové válce. Dnes používá zemědělství a výrobní průmysl pesticidy na širokou škálu "problémů" - chrání úrodu před škůdci, jako je hmyz, houby, plevely či choroby. Když se pesticidy (herbicidy) aplikují na rostliny, existuje sice ochranná lhůta, nicméně jejich rezidua na plodech (a v půdě, viz dále v textu) zůstávají. A stejně jako jinde - synergický efekt jejich vzájemného působení zůstává tajemstvím a v tom množství je i prakticky nepodchytitelný studiemi.

Je důležité si uvědomit, že s pesticidy se kromě plodů na přímý konzum, jako je ovoce a zelenina, setkáváme i více skrytě na zelených plochách ve městech, v parcích a trávnících či sportovních plochách, kde se bojuje hlavně proti plevelu. Tady se nicméně zdá, že změna je na obzoru, první odvážná města, jako je třeba Brno nebo Jihlava, začínají v boji proti plevelům používat horkou vodu. 

Smíšenými kulturami se dá bojovat proti škůdcům.

Pesticidy a jejich vliv na lidský organismus

Mnohé studie již prokázaly škodlivý vliv použivání pesticidů na lidský organismus. Toxický vliv je prokazatelný a nabídka poškození široká - od problémů jako je astma, neurodegenerativní nemoci jako Parkinson, až po sníženou plodnost a rakovinu (2). Výzkumy ukazují na zvýšené riziko problematického vývoje u dětí rodičů, kteří byli vystaveni pesticidům (3). V neposlední řadě bylo prokázáno, že pesticidy se chovají jako endokrinní disruptory, což může ovlivňovat hormonální rovnováhu (4), což může vést k rakovinovým nádorům, poškozením plodů během těhotenství, defektům po narození a dalším následným vývojovým vadám. 

Pesticidy se dostávají do našeho těla příjmem potravy, tedy ústy, dále také dýcháním, tedy skrze plíce a dotekem, čili přes kůži. Těhotné ženy mohou nechtěně vystavovat plod pesticidům skrze placentu a později v mateřském mléce (5). V závislosti na vážnosti pak můžeme zažívat podráždění kůže, potíže s dýcháním, trávicí problémy, mentální zmatek, bolesti ve svalech a další... Toto se děje v okamžiku, kdy nálož pesticidů je opravdu vysoká. Nicméně problém nastává především plíživě i v okamžicích, kdy žádné takovéto symptomy nepociťujeme, avšak kumulujeme v sobě dlouhodobý efekt "otravy". Zdravotní potíže se mohou dlouho vyvíjet nepozorovaně a těžko se pak později i nachází jejich příčina. 

Jaroslav z bio dynamického statku Na soutoku, náš dodavatel

Nebezpečí tkví v kumulativním efektu, kterému se také říká "koktejlový efekt". Vědecké studie se zabývají jednotlivými látkami, ale jen málo z nich se snaží postihnout i jejich kombinace. Jedna ze studií, které vzbudily pozornost, byla provedena ve Švédsku, kde byla jedna rodina požádána, aby konzumovala po dobu 2 týdnů pouze BIO jídlo. Výsledky jsou více než zajímavé. 

pesticidy a planeta země

Pesticidy používané na úrodu končí v půdě, kontaminují pitnou vodu, rostliny i zvířata. Zasahují do jejich habitatů a přispívají ke ztrátě druhů, včetně dnes tolik diskutované ztrátě v počtech hmyzu, ryb nebo ptáků (6). Týká se to například i včel, které jsou pro lidský život nezbytné. Podle organizace Sustain jsou včely "nejdůležitějším opylovačem pro zemědělskou produkci. Odhaduje se, že jedna třetina jídla, které denně zkonzumujeme, je opylena právě včelami, a ovšem i dalším hmyzem, ptáky a netopýry. Bohužel, existuje již dostatek důkazů ukazujících na pokles populací včel jako důsledek používání pesticidů (7)."

Podle známé doktorky Elaine Ingham má "nadužívání pesticidů a chemických hnojiv podobné účinky na organismy v půdě, jako lidské nadužívání antibiotik. V krátkodobém horizontu fungují, ale v dlouhodobém při jejich nadužívání nadělají více škody (8)."

Světová zdravotnická organizace WHO k tomu přidává varující poznatek: "Některé ze starých, levnějších pesticidů zůstávají v půdě a vodě po mnoho let. V rozvinutých zemích jsou již zakázány, v mnoha méně rozvinutých zemích se však stále používají."

Když se tedy podíváme na dlouhodobé dopady užívání pesticidů, čelíme skutečně velice vážné situaci. Jednou z cest, kterou můžeme zvolit, je právě podpora a volba BIO produktů vyrobených bez chemie. 

Náš dodavatel bio zeleniny a ovoce z Polabí, pan Kučera

kroky, kterými lze snížit riziko vystavení se pesticidům

  1. Kupujte BIO zeleninu a ovoce, nejlépe od místního producenta.

  2. Ovoce i zeleninu před konzumací umyjte.

  3. Podívejte se, v kterém ovoci nejsnáze najdete rezidua pesticidů a těm se pokud možno v obchodech zcela vyhněte. Dobrou webovou stránkou je například tato. Nabízí seznam nejvíce a nejméně kontaminovaných druhů, tzv. Dirty 12 a Clean 15.

  4. Pěstujte si vlastní jídlo. Nejen pro nulový obsah chemie, ale i pro opravdovou chuť, kterou v takovém s láskou pěstovaném ovoci najdete. Pokud nemáte zahrádku, což je samozřejmě případ mnoha z nás, vyzkoušejte alespoň pěstování v nádobách na balkoně, například rajčatům či jahodám se tam daří dobře. Pokud nemáte balkón, dejte si alespoň na parapet bylinku. Uvidíte, jak vám vlastní kousek zeleně bude denně dělat radost! A nebo zkuste ve svém okolí najít nějakou komunitní zahradu, kromě úrody tam najdete i podobně smýšlející lidi. 

  5. A na závěr jedna praktická rada na každý den - pesticidy si hojně nosíme domů i na botách, kvůli postřikům našich měst. Zouvání proto není nějaká zastaralá manýra, ale kultivovaná ochrana vlastního zdraví. Nebojte se o totéž požádat i návštěvu, třeba nakonec pro ni budete i inspirací.

BIO - dobré pro nás i životní prostředí

Jídlo dělá to, kým jsem a pomáhá nám žít naplněný a radostný život. Važme si proto sami sebe a své rodiny a podávejme na stůl to nejkvalitnější jídlo, které dokážeme. BIO kvalita je jednou z klíčových ingrediencí pro tvorbu takového jídla. Proto Lifefood vždycky vyráběl, vyrábí a vyrábět bude výhradně jídlo z BIO surovin. Tak, abyste z něj vy a vaše rodina měli co nejvíce. 

Včelám nesvědčí dávky chemie na našich polích

Zdroje:

  1. The History of Pesticides, Organic Pesticides, September 19th 2008
     
  2. Sanborn, M. et al (2017). “Non-cancer health effects of pesticides: Systematic review and implications for family doctors.” Canadian Family Physician, Vol 53: 1712-1720.
     
  3. Vinson F et al (2011). Exposure to pesticides and risk of childhood cancer: a meta-analysis of recent epidemiological studies. Occup Environ Med; 68(9):694-702. doi: 10.1136/oemed-2011-100082.
     
  4. Mnif, W., et al. (2011). Effect of endocrine disruptor pesticides: a review. International journal of environmental research and public health, 8(6), 2265–2303. doi:10.3390/ijerph8062265
     
  5. Pronczuk J et al (2002). Global perspectives in breast milk contamination infectious and toxic hazards. Environ Health Perspect, 110:A349.
     
  6. Ewald J.A. et al., (2015), ‘Influences of extreme weather, climate and pesticide use on invertebrates in cereal fields over 42 years’, Global Change Biology 21(11):3931-3950
     
  7. Aizen, M. A., & Harder, L. D. (2009). The global stock of domesticated honey bees is growing slower than agricultural demand for pollination. Current Biology, 19, 915–918.
     
  8. Aktar, M. W., Sengupta, D., & Chowdhury, A. (2009). Impact of pesticides use in agriculture: their benefits and hazards. Interdisciplinary toxicology, 2(1), 1–12.