Naši Wlastu netřeba představovat. Pracuje u nás jako vývojář a vedoucí výroby a široké komunitě je známá jako dlouholetá propagátorka živé stravy. Tato maminka dvou dospělých dcer dokáže hodiny se zápalem hovořit o sbírání divokých bylin nebo o chůzi naboso. Pořádá přednášky, oblíbená setkání v přírodě známá jako Napas se, lektoruje. Tentokrát jsme spolu nahlédli nejen do jejího jídleníčku, ale o jídle jsme si popovídali i v širších souvislostech.
Jak bys popsala způsob svého stravování?
Jsem vegan – z etických důvodů. Podíl tepelně neupraveného jídla v mém jídelníčku tvoří cca 95 %. Občas sním i vařené jídlo – pokud je veganské. Inklinuji ke konzumaci rostlin lokálního původu - z ekologických důvodů. Stále více mne přitahuje sběr volně rostoucích jedlých lupenů, květů i plodů - z důvodu naprosto odlišné kvality energií a nezávislosti na kulturních zdrojích.
Jak dlouho se takto stravuješ?
Alternativně jím už od mala – kdy jsem měla tendence spíš nejíst . Po vymanění se z vlivu silnějších jedinců jsem experimentovala s vegetariánstvím, pak následoval přirozený posun k veganství a poté k vitariánství, to co jím se hodně rychle v čase vyvíjí a jsem ráda, že jsem nikdy nenapsala knihu o jídle, protože v okamžiku jejího vydání už bych nebyla s jejím obsahem konzistentní. Například ještě před pár roky jsem běžně konzumovala česnek a nyní ho stejně jako některé další rostliny nejím. Při výběru jídla se řídím intuicí (mimo své pracovní ochutnávací povinnosti samozřejmě ).
Co tě vedlo ke změně stravy?
Etika, vnímání souvislostí, lekce školy života.
Pozorovala jsi na sobě po přechodu na vitariánství nějaké změny, vyléčila jsi si díky této stravě nějaké nemoci? Jak všeobecně hodnotíš vliv této stravy na svůj organismus?
Neměla jsem co léčit, z neduživého věčně nemocného slabého dítěte vyrostl chronicky zdravý člověk, zlý sen obchodníků se zdravím. Pozoruji pozitivní vliv vyššího procenta tepelně neupravené, nepřekombinované a divoké stravy na vitalitu, rychlou regeneraci, pozornost, vyrovnanost a odolnost vůči manipulaci strachem.
Popsala bys nám svůj jídelníček?
Můj jídelníček je poměrně chaotický, vzhledem k pracovnímu vytížení. Nepřikládám jídlu takovou důležitost, jaká je mu obvykle v naší kultuře přikládána. Ráno vstávám, cvičím, cestuji do práce – chodím hodně pěšky, co nejvíc bosa. Jak je to jen možné jsem venku v přírodě a na slunečním světle. Moje první jídlo pokud něco neutrhnu cestou, je ochutnávka sušených produktů LF při ranním monitoringu sušáren (cca 3 hodiny po probuzení) – záleží, co zrovna sušíme. Potom ždibec tyčinky co se právě vyrábí.
Někdy pak připravím ovocné smoothie (třeba jablka s divoce rostoucími bylinami co jsem natrhala cestou do práce), v zimě jím nyní třeba jablka, hrušky, červenou řepu s křenem, zázvor, občas nějaký salát…Někdy mi přátelé v LF darují kousek tempehu nebo tofu… Jídlo, co se týče složení, nemám čas ve všední dny řešit, jím poměrně málo a většinou už po kontrole toho, zda je vše co se zrovna vyrábí takové jaké má být, nemám na jídlo ani pomyšlení. Ve dnech volna, pokud jsem venku, jím co najdu, nebo nejím, někdy si nosím v batohu oříšky a ovoce. Doma jím ovoce a pokud přijdou přátelé, buď připravím něco složitějšího syrového, nebo uvařím veganskou dobrotu– podle toho co mají rádi.
Věnuješ speciální pozornost vodě? Jakou piješ a jaké tekutiny všeobecně?
V Praze destilovanou vodu, kvalitní čaje, v přírodě pramenitou vodu a klidně i vodu z pohledově čistých potůčků.
Myslíš si, že vitariánství je vhodné pro všechny? Je to podle tebe nejlepší způsob stravování?
Každý jsme jiný. Každý máme jiné potřeby, Každý máme jiné vnímání světa. Důležité je naučit se rozlišit své skutečné potřeby od těch, které jsou nám podsouvány, ať už s jakýchkoli důvodů. K ostrosti tohoto rozlišení je vhodné co nejvíce omezit konzumaci intuici otupujících a závislost působících látek.
Jsou nějaké zápory tohoto stravování?
Pro mne ne.
Jak je pro tebe důležité spojení etiky a jídla? Je pro tebe osobně na prvním místě výživová hodnota, nebo způsob, jakým se potravina získává? Například věčný spor o maso...
Nic co působí utrpení ostatním bytostem, nic co ničí Matku Zemi, nemůže dlouhodobě přinést užitek její části v podobě lidské bytosti. Nic z toho, co na Zemi roste, neroste primárně jako potrava pro lidi. Plody i semena jsou rostlinami tvořeny pro zachování jejich rodu, ne našeho. Pokud si bereme jen tolik, kolik potřebujeme a bereme si to se vší úctou k dávajícímu a s ohledem na souvislosti, budeme vyživováni v souladu s Přírodou.
V opačném případě budeme tím, čemu říkáme p – otraviny postupně otráveni, byť bychom dodržovali doporučené denní dávky kdečeho dle nejnovějších vědeckých studií a dle doporučení draze zaplacených výživových poradců.
Podělíš se s našimi čtenáři o nějaký tip na dobré jídlo?
Jablko sebrané z trávy pod jablůňkou. Vrchní lístky kopřivy. Pampeliškový sendvič – list pampelišky, květ pampelišky, list pampelišky. Pro dochucení lze do náplně ke květu pampelišky přidat list šťovíku. Pro krásu lze sendvič nahoře ozdobit kvítkem sedmikrásky.
Jaké je tvoje životní motto?
Ve tvém jméně se objevuje dvojité W – prozradíš, proč tomu tak je a kde se vzalo?
Rozlišení, potřeba jednoznačného označení – říkají mi Wlasta – je to krátké, dobře se to vyslovuje, s nikým se to neplete a to je tak všechno. Jména v naší kultuře dávají rodiče dětem už při narození, jsou nuceni vybírat ze schváleného seznamu. Ve většině případů nemají taková označení bytostí jiná opodstatnění než ta, která jsem uvedla výše.
