Malá historická vsuvka na úvod
Den Země se slaví každý rok 22. dubna. Jeho účelem je připomenout si důležitost planety, která nás nosí a ukázat respekt, který si zaslouží. Snaží se upozornit na omezenost zdrojů a otevírat diskuse nad otázkami jejich (zne)užívání člověkem. Počátek sahá až daleko do roku 1970 do USA, kde svátek vznikl jako přímá reakce na úniky ropy v Kalifornii.
Doutnák byl ale zapálen dávno před tím - v padesátých a šedesátých letech s nárůstem průmyslu a s ním zhoršováním životního prostředí (připomeňme, že je to například doba masivního užívání DDT, komínů bez filtrů apod.). USA morálně sužovala vleklá válka ve Vietnamu a planeta poprvé promluvila - ústy květinových dětí a celé společnosti. Vlny odporu se chopil senátor Nelson a 22. dubna vyšlo v USA do ulic 20 milionů (!) lidí. Den Země se narodil. Dnes se tento svátek slaví v neuvěřitelných 175 zemích světa.
Dvojitý tlak - nahoru i dolů
Pojďme se vrátit do současnosti. Jak již bylo zmíněno, Den Země má přivést pozornost k planetě a zdrojům a donutit lidstvo jako celek i jedince zamyslet se nad svým chováním. Je jen prakticky zbytečné opakovat, že dnešní životní prostředí je dramaticky znečištěno a ničeno. Chemikáliemi, odpady, skleníkovými plyny. Vymírají živočišné i rostlinné druhy, mizí ekosystémy. Problém jménem koronavirus mnozí spojují též právě se stavem planety.
Tváří v tvář celoplanetárním problémům se zdá náruč jedince prázdná a mysl zoufalá. Pravda je taková, že problémy je třeba řešit na všech rovinách. Tlačit korporace ke změně chování, politiky k přijímání správných zákonů, stávkovat, psát petice - to vše vyvíjí tlak nahoru. V souvislosti s koronavirem se například v mnoha státech otevřela otázka přehodnocení způsobu ekonomiky nebo základního minimálního příjmu. A pak je tu druhý rozměr, ten náš individuální, každodenně žitý život. Co lze tedy dělat v osobní rovině?
Spočítejte si svou vlastní plastovou produkci
Než se podíváme na konkrétní tipy, co může každý z nás dělat a zmírňovat tak svůj eventuální "environmentální žal", doporučujeme si trochu pohrát, zábavné je to obzvláště s dětmi. Na internetu je spousta zajímavých stránek, které edukují hravě a kreativně. Jednou z nich je např. earthday.org kde si můžete sami spočíst vaši produkci plastů a prohlédnout další zajímavosti.
Mrkvičko, zdaleka, zdaleka?
Mantra je jasná - lokální vyhrává. Nejenže podporou lokálních surovin podporujete místní producenty, ať už farmáře nebo zpracovatele, ale zároveň víte, kde vaše peníze přesně končí. Jak proběhlo v jednom memu na Facebooku: podporou místní kavárny neplatíte dividendy anonymních akcionářů kdesi v daňových rájích, ale lekci houslí dcery majitelů. A platba za lekci houslí opět zůstává v místě a cyklus pokračuje a část odkapává do daní, z kterých se zpětně zase zvelebuje místo, kde žijeme (v optimálním případě). Lokální je zkrátka v mnoha směrech nejlepší.
Za druhé, dovážení potravin znečišťuje životní prostředí. Situace, kdy je levnější dovést mrkev z Polska nebo maso z jižní Ameriky, je naprosto iracionální, nezdravá a v budoucnu ji nikdo nebude chápat. Jak jsme tak mohli žít, jak jsme to mohli dopustit.
Za třetí, když lokální, tak ještě lépe BIO (někdy špatně označované jako organické, což je jen doslovně přeloženo z anglického organic. Takže ne, česky je BIO prostě BIO). Proč Lifefood podporuje výhradně BIO hospodaření, jsme se již rozepsali. Ve zkratce, BIO znamená nejen daleko větší kvalitu ovoce a zeleniny a tudíž maximální benefit pro vás a vaše děti, ale zároveň je BIO hospodaření v souladu s přírodou, nedrancuje ji, zlepšuje ráz krajiny a tím, že do ní celkově navrací život i krásu, ji zachovává pro další generace. Jinými slovy, BIO sedlák je nám "užitečný" hned nadvakrát a má cenu si jej hýčkat.
Zapojit se do systému bedýnek a další podpory můžete třeba skrze systém KPZ (Komunitou podporované zemědělství), dogůglíte si určitě ještě další. Nejlepší způsob je předplatit si na delší časové období určitý objem produkce, což dává sedlákovi určitou jistotu a možnost plánovat své činnosti.
Za čtvrté co se týká nákupu potravina a směřování vašich peněz - pocit, že znáte osobně svého sedláka: k nezaplacení. Doporučujeme, vyzkoušejte. My v Lifefoodu to tak děláme.
A je čas na obal
Z nákupu surovin se přesuneme k jejich obalům. Dnes obrovské téma, s kterým se každý pere, jak může. Doba plastová si žádá kreativní řešení a na osobní úrovni již nějaká máme.
Například na nákup ovoce a zeleniny již není nutné spotřebovat hromadu plastových sáčků, stačí si doma ušít pár vlastních a ty opakovaně používat. Doporučuje se stará záclona a šikovné ruce. Pokud nemáte ani jedno a k tomu ani šikovnou babičku, je mnoho profi aktivit, které pytlíky ušijí za vás, třeba takový Frusack.
Co se týká ostatního zboží, mnoho firem dnes přechází na různé formy kompostovatelných obalů, včetně nás - máme v nich již snídaňové směsi, proteiny a superfoods. Protože je takový obal dražší, může být dražší i toto zboží. Je to však každého vědomá vlba a peněženka, kdo rozhoduje, které firmě dáte přednost. Nicméně, tady doporučujeme jistou obezřetnost. Ne všechny obaly, které se tváří jako rozložitelné, opravdu takové jsou. Nebo jsou, ale ne třeba celá část - typicky bývá problematická etiketa s jedovatým potiskem nebo vnitřní plastový ochranný obal a podobně. U Lifefoodu si můžete být jistí, že naše snídaně, proteiny a superfoods jsou opravdu ve 100% rozložitelných obalech. Sepsali jsme o tom článek, kde se dozvíte i mj. jak nenaletět na falešné "eko" obaly.
A co dál? Ona jsme my
"Uvědomělé spotřebitelské chování" zní jako nudná fráze, ale faktem je, že každý z nás svým chováním a svými volbami spoluurčuje prostředí, v jakém společně žijeme. Chtě nechtě. Můžeme volit, jestli budeme pít vodu z kohoutku, vyčistíme kus řeky, půjdeme na demonstraci, postavíme na zahrádce hmyzí domeček, zapojíme se do nějaké dobrovolnické aktivity, jestli dáme své peníze drancující firmě nebo té slušné či dokonce Slušné... dělat se toho dá tolik! A dokonce se dá i jen zasednout a věnovat planetě Zemi, naší Pačamamě, Mama Africe, Gaie... malou tichou meditaci. Cokoliv. Jenom na ní vzpomeňme, protože ona jsme i my. A nejen na Den Země.
